Snížení odměn exekutorů platí, rozhodl Ústavní soud

Návrh skupiny deseti senátorů směřoval proti novele v podobě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která platí od 1. dubna 2017. Vyhláška například snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3 000 na 2 000 korun. Stejnou částku nově přiznává vyhláška exekutorovi také za situace, kdy z nějakého důvodu zanikne jeho oprávnění k vedení exekuce. Zároveň byla odstraněna hranice 10 000 korun v případě snížení náhrady hotových výdajů exekutora, splní-li povinný vymáhaný nárok dobrovolně ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti. Exekutorovi pak místo paušální náhrady hotových výdajů 3500 korun náleží jen polovina částky, tedy 1750 korun.

Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení nejsou výsledkem libovůle či zjevně iracionálního postupu Ministerstva spravedlnosti. Zákonná úprava sleduje legitimní cíl, není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv a zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně z hlediska soudních exekutorů nejlepší. „Napadená ustanovení sledovala cíl snížení nákladů v exekučním řízení, tedy cíl, jenž nelze z hlediska uvedených základních práv považovat za nelegitimní, a protože obsaženou úpravu nelze označit za nerozumnou, obstála také ve třetím a čtvrtém kroku testu racionality.“

Ministerstvo spravedlnosti nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva, což ÚS potvrdil. Rozsudek naopak kritizují exekutoři, kteří sice uvedli, že zcela respektují rozhodnutí ÚS a primární úlohu shledávají v moci zákonodárné, rozsudek však podle nich nereflektuje ekonomickou realitu a novela tak i nadále bude přispívat ke snížení vymahatelnosti práva.